Bohatá historie doutníků z Kuby
S trochou nadsázky můžeme říci, že lze původ vzniku doutníků na Kubě hledat již době kdy ji před objevením nového světa mořeplavcem Kryštofem Kolumbem obývali indiáni jihoamerického kmene Arawaků. Ti měli ve zvyku smotávat listy různých aromatických rostlin do malých smotků a následně je kouřit, inhalovat jejich vůni a látky, které kouř obsahoval. Podoba takového smotku trávy či listů rostlin by se sice dala jen stěží porovnávat se současnými doutníky nicméně jakousi prastarou napodobeninu jejich současné podoby zde lze vytušit.
Od doby kdy se na ostrově plném bohatství a krásy rozhořela řada sporů a bojů o území či nezávislost uběhla spousta let a za tu dobu se Kuba stala synonymem pro zemi produkující ty nejkvalitnější kubánské doutníky na světě. Postupně začaly vznikat slavné plantáže na kterých se ve velkém pěstovaly tabákové rostliny, které produkovali listy té nejvyšší kvality, vznikali nové a nové továrny ve kterých zruční řemeslnící začaly balit z tabáku doutníky různých velikostí a tvarů. Každá továrna zastupující určitou značku doutníků si brzy získala věhlas a slávu, které se brzy rozšířila i do ostatních zemí. Dnes jsou kubánské doutníky známé po celém světě a jsou synonymem kvality, ruční řemeslné práce a vysoké úrovně kterou si tento produkt dokázal udržet po mnoho let. Za obrovským úspěchem kubánských doutníků stojí také řada státníků a celebrit, lidí kteří ve vysokých funkcích propadli jejich kouzlu.
Plantáže a podnebí tabáku prospívající
Jedním z nejdůležitějších faktorů, který z Kuby dělá pro doutníky zemi zaslíbenou je tamní podnebí a půda v údolích přes která se rozprostírají stovky plantáží produkujících tabákové listy špičkové kvality. Podnebí opravdu poskytuje ideální podmínky pro pěstování a následnou další úpravu tabákových listů. Vysoká vlhkost vzduchu listy udrží pružné a vláčné vlhkost se pohybuje běžně okolo 70%, rovněž teploty vzduchu jsou vysoké, období dešťů kdy spadne na Kubě až 1500mm srážek ročně střídají období sucha které vytváří ideální prostředí pro sušení listů a jejich další úpravu.
Na stovkách plantáží, které byly po revoluci zabaveny americkým společnostem denně pracují rolníci a malý zemědělci, pro které je pěstování tabáku zdrojem veškerých příjmů. Z tabákových listů, které se pěstují v západních oblastech Kuby jsou produkovány doutníky té nejvyšší kvality, především plantáže v údolí Vuelta Abajo se proslavily produkcí tabákových listů ze kterých se vyrábí ty nejslavnější značky kubánských doutníků Cohiba a Hoyo de Monterrey. V těchto oblastech spadne během roku velké množství srážek, které společně s vlhkostí vzduchu a ideálním složením půdy vytváří vhodné podmínky pro pěstování tabákových rostlin. Mezi další oblasti které se proslavily pěstováním tabáku patří údolí Semi Vuelta, rovněž východ a středozemí Kuby pokrývá mnoho soukromých plantáží. O Kubě se opravdu dá říci, že je zemí tabáku zaslíbená.
Továrny s dlouholetou tradicí
Produkty vypěstované na tabákových plantážích se dále převážejí do dnes již legendárních továren ve kterých mistři baliči dají doutníkům konečnou podobu. Oproti začátku devadesátých let, kdy Kuba vyráběla ručně balené doutníky v téměř 120-ti továrnách, se dnes výroba omezila jen na osm továren jejichž názvy se navíc po revoluci změnily. Nejznámější továrny na výrobu doutníků se dnes honosí spíše ideologickými tituly nicméně jejich původní názvy jsou stále známé a hojně užívané.
Mezi nejznámější patří bezesporu továrna H. Upmann přejmenovaná na Jose Marti. Dále oblíbený Partagas (nový název – Francisco Perez German), Romeo Y Julieta (Briones Montoto), La Corona (Fernando Roig), El Rey del Mundo (Carlos Balino) a El Laguito. Každá továrna se specializuje na konkrétní značky, velikosti a tloušťky doutníků, například továrna Partagas produkuje velmi plné doutníky značek Bolivar, Ramon Allones, Gloria Cubana a pochopitelně Partagas. Postupy a způsoby výroby doutníků jsou v jednotlivých továrnách prakticky stejné, ale atmosféra se výrazně liší, každá továrna má svoji tvář a osobité kouzlo, každá si udržuje svoji tradici. Velkolepá továrna El Laguito je například vystavena ve stylu Italského panského sídla z roku 1910, vlastníkem byl Marquez de Pinar del Rio. Tato továrna je tvořena třemi velkými budovami situovanými do elegantní rezidenční čtvrti. Oproti tomu továrna Partagas je spíše ponurá, chudšího vzhledu, byla vystavena v centru Havany v roce 1845.
El Laguito byla první továrna ve které začaly jako baliči doutníků pracovat ženy, dnes již tvoří převážnou část zaměstnanců těchto továren. Nejvíce baličů (kolem 200) má továrna Partagas, která se může pyšnit produkcí až 5 milionů doutníků ročně, převážná většina z tohoto množství jde na export. Zdi továren zdobí dodnes revoluční slogany oslavují Fidela Castra, Che Guevaru a další významné osobnosti Kubánské revoluce, najdeme zde však i slogany typu „kvalita je úcta k lidem“ nebo „musíte se starat o kvalitu“.
Embargo USA a kubánské doutníky
Historie kubánských doutníků je neodmyslitelně spjata s kubánskou revolucí a politickými vztahy mezi Kubou a Spojenými státy. V roce 1962 kdy americký prezident Kennedy uvalil vůči komunistické vládě Fidela Castra obchodní embargo přišla Kuba o podstatnou část svých zákazníků. Američtí obchodníci již nesměli nejlepší doutníky na trhu dovážet. Podle Pierra Salingera, pozdějšího tajemníka prezidenta Kennedyho, mu prezident nařídil aby na Kubě zakoupil tisíc kusů doutníků H. Upmann Petit Corona a dovezl je do států. Těsně potom podepsal Kennedy dodatek podle kterého doutníky dovezené před uvalením embarga nejsou považovány za kontraband, toto nařízení vešlo ve známost pod pojmem „pre-embargo Cubans“.
Díky těmto omezením se brzy objevily na trhu doutníky z Dominikánské republiky, Hondurasu a Nicaragui. Tyto doutníky se kvalitou mohou směle rovnat s kubánskou produkcí, vždyť převážná většina doutníků z těchto zemí je vyráběna z kubánských surovin, a majitelé továren pocházejí z Kuby, nebo jsou příbuznými kubánských rodin, které se zabývají výrobou doutníků mnoho let.
Nejznámější Kubánské doutníky
Cohiba
Doutníky Cohiba patří mezi jedny z nejvyhledávanějších na světě, dnes již legendární doutníky které údajně nechal balit Fidel Castro pouze pro členy kubánské vlády. Slovo Cohiba pochází z jazyka Indiánů Taino, původních obyvatel Bahamas a větších Antilských ostrovů a v překladu znamená tobacco. Známé a velmi oblíbené jsou doutníky Cohiba typu Lancero, Panatela, Robusto či Esplendido, velkou oblibu si za krátkou dobu vysloužily i novější Cohiba Ciglo.
Partagas
Oblíbený Partagas se začal vyrábět již v roce 1845 v továrně, kterou založil Don Jaime Partagás. Výrazné doutníky plné chuti si také díky reklamě a robustní propagaci brzy získaly slavné jméno po celém světě.
Bolivar
Další ze světoznámých kubánských doutníků, který spatřil světlo světa v roce 1901 kdy jej na trh uvedl José F. Rocha, značka však byla registrována v Havaně až v roce 1921 ve vlastnictví firmy J.F. Rocha y Cia.
Romeo y Julieta
Značka inspirovaná známým románem Romeo a Julie. Na trh ji uvedli v roce 1875 Inocencio Alvarez Rodriguez a Jose Manin Garcia. Z počátku nepříliš známou značku později odkoupil “Don Pepin” Hernandez, kterému se ji podařilo proslavit po celém světě.
Punch
Tento doutník uvedl na trh v roce 1840 Don Manuel Lopez, značku se mu podařilo prosadit do světa skrze trh ve Velké Británii odkud si název Punch vypůjčil z tehdy velmi populární show Punch and Judy. Tento marketingový tah se později ukázal být velmi úspěšný a doutníky Punch se i s vyobrazením kouřícího pana Punche na krabicích dostali brzy do celého světa.